O kolik si říct o zvýšení platu? Kolik procent je reálné (2026)

Nejčastější věc, kterou lidé před schůzkou se šéfem hledají na internetu, je přesné číslo. Zajímají se, o kolik si říct, aby nepůsobili hamižně, ale zároveň se nenechali odbýt drobnými. Žádost o peníze navíc přitom není žádná drzost ani projev nenasytnosti. Jde o naprosto racionální dorovnání ceny, kterou vaše práce na současném trhu prokazatelně má. Pokud mlčíte, firma nemá důvod vaše ohodnocení sama od sebe zásadně zvedat. Připravili jsme pro vás podrobná data a ověřené postupy, jak si jak si říct o zvýšení platu s maximální šancí na úspěch.

Shrnutí pro ty, co nemají čas číst celý článek

• Autopilot nestačí: Plošné přidávání ve firmách se obvykle pohybuje pod 5 %, což nepokryje ani růst trhu.
• Standardní pásmo: Pokud odvádíte dobrou práci na stejné pozici, žádejte o 5 až 10 %.
• Nové kompetence: Pokud jste převzali agendu navíc, míříte na navýšení o 10 až 15 %.
• Přesná čísla fungují lépe: Částka 87 400 Kč působí jako výsledek analýzy, zatímco 90 000 Kč zní jako náhodný odhad.
• Finta s rozpětím: Spodní hranice vašeho navrhovaného rozpětí musí být částka, kterou reálně chcete dostat.

Proč firemní autopilot vaši mzdu nezachrání

Většina firem dopředu plánuje přidat všem zaměstnancům jen plošně a velmi opatrně. Podle průzkumu společnosti Alma Career plánuje letos přidávat 62 % firem. Háček je v tom, že celých 74 % z nich nepřekročí hranici pěti procent. Tohle je číslo, které dostanete, i kdybyste celý rok proseděli s nohama na stole a nevyvinuli žádnou iniciativu.

Sedmi z deseti lidí přijde takové navýšení logicky málo. Přidání do pěti procent totiž vůbec není reálné zvýšení platu. Jde o pouhou údržbu vaší kupní síly tváří v tvář inflaci a zdražování. Vaše reálná životní úroveň se s takovým číslem nikam neposune.

Mzdy na českém trhu přitom v prvním čtvrtletí roku 2026 rostly tempem 8,1 %, jak uvádí Český statistický úřad. Mezi plošným firemním autopilotem a reálným růstem trhu se tak rozevírají nůžky. Tento rozdíl vám žádný šéf nedá automaticky z dobré vůle. Musíte si o něj aktivně říct a podložit ho svými výsledky.

Taktika pro rok 2026: O kolik si říct podle vaší situace

Když přemýšlíte, o kolik si říct, musíte znát kontext své pozice. Neexistuje jedno univerzální procento pro všechny. Trh se dělí do čtyř základních pásem, podle kterých byste měli svůj požadavek kalibrovat. Vaším cílem je vybrat si to správné pásmo a připravit si k němu neprůstřelnou argumentaci.

Pásmo do 5 %: Údržba, kterou nechcete

Jak jsme si ukázali výše, tohle je firemní autopilot. Tolik peněz firma rozdá plošně většině zaměstnanců, aby zabránila hromadným odchodům. Toto pásmo rozhodně není cílem vaší žádosti. Pokud si sjednáte schůzku se šéfem a přijdete si pro tři procenta, zbytečně plýtváte svým vyjednávacím potenciálem. O tak malá čísla se nevyjednává, ta se přijímají jako inflační dorovnání.

Pásmo 5 až 10 %: Standardní žádost

Zůstáváte na stejné pozici, ale odvádíte stabilně dobrou práci. Plníte své cíle, neděláte chyby a šéf se na vás může spolehnout. Tohle je naprosto standardní pásmo žádosti pro většinu zaměstnanců. Pokud si jdete pro přidání po roce nebo dvou letech běžné práce, míříte přesně sem. Sedm procent navíc je realistický cíl, který firmu nezruinuje, ale vy ho na výplatní pásce už bezpečně poznáte.

Pásmo 10 až 15 %: Nové kompetence a odpovědnost

Do tohoto pásma vstupujete ve chvíli, kdy se vaše práce reálně změnila. Vzali jste si na starost zaškolování nováčků? Řídíte nový projekt? Získali jste certifikaci, která firmě šetří peníze? Pak už neřešíte jen inflaci. Lidé se často ptají, o kolik si říct, když se jim rozšíří agenda. Deset až patnáct procent je přesně ta částka, která reflektuje vaši vyšší přidanou hodnotu pro zaměstnavatele.

Pásmo až 20 %: Tvrdá data a srovnání trhu

Toto je pomyslný strop pro vyjednávání na stávající pozici. Žádat o pětinu platu navíc vyžaduje odvahu a především neprůstřelná data. Kdy dává takový požadavek smysl? Typicky ve chvíli, kdy zjistíte, že váš plat leží hluboko pod úrovní trhu. Nastoupili jste před třemi lety za nástupní mzdu, ta se od té doby nezměnila, ale trh mezitím utekl o třicet procent. Tady už hrajete vabank a často je taková žádost předstupněm ke změně práce, pokud firma odmítne vaši mzdu narovnat.

Kde vzít tvrdá data, než vyslovíte svůj požadavek

Než začnete počítat, o kolik si říct, musíte si zjistit svou aktuální tržní hodnotu. Procenta sama o sobě nestačí, musíte je opřít o absolutní částky. Mnoho lidí dělá chybu, že svůj požadavek staví na svých osobních výdajích. Šéfa ale nezajímá, že se vám zvedla splátka hypotéky. Zajímá ho pouze to, kolik by stálo najmout na vaše místo někoho jiného.

Republikový medián mzdy se koncem roku 2025 pohyboval na úrovni 45 523 Kč hrubého (podle dat ČSÚ). To je ale jen velmi hrubá kotva. Pokud pracujete v IT v Praze, bude vaše číslo úplně jinde než u administrativní pozice v Karlovarském kraji. Mimochodem, pokud vás zajímá, jak si stojíte vůči průměru, podívejte se na náš přehled průměrná mzda přes 50 000 Kč.

Potřebujete data specifická pro vaši pozici, region a senioritu. Skvělým odrazovým můstkem jsou portály jako Platy.cz. Ještě přesnější obrázek získáte z platových průzkumů personálních agentur. Projděte si také aktuální inzeráty na portálech jako Jobs.cz a podívejte se, jaké nástupní platy nabízí konkurence. Teprve s těmito daty v ruce získáte jistotu pro samotné vyjednávání.

Věda mluví jasně: Přesná čísla porážejí ta kulatá

Máte spočítáno? Výborně. Nyní přichází na řadu psychologie. Způsob, jak a o kolik si říct, určuje dynamiku celé schůzky. Většina lidí má tendenci částky zaokrouhlovat. Přijdou za nadřízeným a řeknou si o devadesát tisíc. Zní to hezky, čistě a sebevědomě. Vědecké studie ale ukazují, že je to taktická chyba.

Výzkum publikovaný v Harvard Business Review (Mason et al., 2013) prokázal takzvaný efekt přesnosti. Neříkejte 90 000 Kč. Řekněte 87 400 Kč nebo 91 200 Kč. Kulaté číslo zní jako odhad vycucaný z prstu. Naopak přesné číslo působí jako výsledek pečlivého výpočtu a analýzy trhu. Protistrana má podvědomý pocit, že přesně víte, co děláte, a mnohem méně u takové částky smlouvá.

Fascinující na tomto efektu je, že funguje, i když druhá strana ví, že jde o vyjednávací taktiku. Přesto jen dejte pozor, abyste to nepřehnali. Částka vypočítaná na halíře působí jako parodie a vyvolá spíše úsměv. Ideálem je středně přesné číslo doplněné o jednu silnou větu zdůvodnění.

Vy: „Na základě mých nových kompetencí v projektu Alfa a srovnání s aktuálním trhem navrhuji úpravu mzdy na 87 400 Kč měsíčně.“

Šéf: „To je velmi specifické číslo, jak jsi k němu došel?“

Vy: „Vychází to z mediánu pro mou pozici v našem kraji a navýšení o 12 %, které reflektuje mou rozšířenou agendu za poslední půlrok.“

Finta s rozpětím: Vaše minimum musí být na spodní hranici

Bojíte se říct jedno konkrétní číslo natvrdo? Spousta lidí má blok vyslovit ostrý požadavek. Pokud přesně nevíte, o kolik si říct bez pocitu trapnosti, použijte fintu s rozpětím. Tato technika je mimořádně efektivní, ale musíte ji postavit správně. Spodní hranice vašeho rozpětí musí být částka, kterou doopravdy chcete dostat.

Řekněme, že váš cíl je zmíněných 87 400 Kč. Vaše formulace pak nesmí znít „představoval bych si něco mezi 80 a 90 tisíci“. Tím byste se sami připravili o peníze. Správná formulace zní: „Vzhledem k mým výsledkům vidím adekvátní ohodnocení v rozmezí 87 až 95 tisíc korun.“

Studie z Kolumbijské univerzity (Ames & Mason, 2015) vysvětluje, proč to funguje. Protistraně je psychologicky velmi nepříjemné nabídnout částku pod vámi vyslovené rozpětí. Většinou se proto drží uvnitř vašeho intervalu, nebo přistoupí přesně na jeho spodní hranici. A protože vaše spodní hranice je váš skutečný cíl, odcházíte jako vítězové.

Klasická chyba, kterou dělá většina zaměstnanců, je umístění vlastního minima na spodek rozpětí. Pokud nutně potřebujete alespoň 75 tisíc a řeknete si o „75 až 85 tisíc“, manažer vám s úsměvem nabídne 75 tisíc. Vy sice dostanete své minimum, ale necháte na stole spoustu peněz, které jste mohli získat.

Miřte výš, než je vám příjemné (ale s rozumem)

Bát se, o kolik si říct, je přirozené, ale přehnaná skromnost se nevyplácí. Vyslovení prvního ambiciózního čísla patří k nejlepším vyjednávacím taktikám vůbec. Připravte si částku, při jejímž vyslovení cítíte lehké mrazení v zádech. Přesně to je totiž hodnota, která vás posune vpřed.

Samozřejmě existuje logická hranice. Drzé přestřelení mimo veškerou realitu protistranu urazí. Pokud berete padesát tisíc a bez mrknutí oka si řeknete o sto, jednání pravděpodobně na místě zabijete. Navíc tím zdvojnásobíte riziko, že šéf od stolu odejde s pocitem, že jste ztratili kontakt s realitou.

Pravdou ale zůstává, že této nebezpečné hranice se drtivá většina lidí ani nedotkne. Lidé si podhodnocují své schopnosti a říkají si o příliš málo. Raději se drží při zdi, aby nevyvolali konflikt. Pamatujte, že vyjednávání je obchodní transakce. Vy nabízíte svůj čas a dovednosti, firma si je kupuje. Nejde o charitu ani z jedné strany.

Kotvení a ticho: Kdo má vyslovit částku jako první?

Správně určit, o kolik si říct, znamená znát svou tržní cenu a vyslovit ji jako první. V psychologii se tomuto jevu říká kotvení. Kdo řekne číslo první, ukotví kolem něj celé následující jednání. Mozek druhé strany se automaticky upne na vyslovenou částku a veškeré další protinávrhy už odvozuje od ní.

Pokud necháte šéfa, aby navrhl částku jako první, riskujete, že nasadí kotvu proklatě nízko. Pokud vám nabídne přidání o tři procenta, bude se vám velmi těžko argumentovat pro patnáct. Proto převezměte iniciativu. Ukažte své výsledky a plynule přejděte k vašemu návrhu.

Jakmile své číslo vyslovíte, zavřete pusu a nechte ticho pracovat. Toto je nejtěžší část celého procesu. Ticho je lidem nepříjemné. Kdo ticho nevydrží, začne slevovat sám sobě ještě předtím, než druhá strana vůbec zareaguje.

Vy: „Navrhuji úpravu mzdy na 87 400 Kč.“ (Následuje ticho. Díváte se šéfovi do očí.)

Šéf: (Přemýšlí, mlčí.)

Vy (špatně): „…ale samozřejmě chápu, že je teď těžká doba, takže bych se spokojil i s osmdesáti.“

Přesně takhle vypadá vyjednávací sebevražda. Vyslovte svůj požadavek a čekejte. Míč je na straně zaměstnavatele. Ať už bude jeho reakce jakákoliv, vyčkejte na ni. Pokud potřebujete inspiraci pro konkrétní podklady, podívejte se na naši žádost o zvýšení platu (vzor).

Co dělat, když firma zrovna nemá rozpočet

Může se stát, že máte data, víte přesně, o kolik si říct, podáte skvělý výkon, ale odpověď zní ne. Někdy firma opravdu prochází těžkým obdobím a rozpočty jsou zmrazené. To ale neznamená, že musíte odejít s prázdnou. Vyjednávání o odměně není jen o hrubé mzdě.

Pokud neprojdou peníze do základu, zaměřte se na benefity. Můžete si vyjednat týden dovolené navíc? Firemní auto i k soukromým účelům? Příspěvek na vzdělávání nebo drahou certifikaci, kterou byste si jinak museli platit sami? Tyto položky se často účtují z jiných firemních rozpočtů než mzdových a manažeři k nim mají snazší přístup.

Zároveň trvejte na stanovení jasného termínu pro další schůzku. Nenechte se odbýt frází „uvidíme za půl roku“. Řekněte: „Rozumím aktuální situaci. Pojďme si tedy stanovit konkrétní cíle pro další kvartál a termín schůzky na 15. října, kde se k mé mzdě vrátíme.“ Získáte tak jasný plán. Pro další tipy si projděte argumenty pro zvýšení platu, které vám pomohou debatu udržet věcnou.

Kalkulačka a čistá mzda: Znáte své reálné peníze?

Vždy si předem ujasněte, o kolik si říct v hrubém, protože veškeré smlouvy a firemní tabulky operují výhradně s hrubou mzdou. Šéfa nezajímá vaše čistá mzda, protože ta závisí na vašich osobních slevách na dani, počtu dětí a dalších faktorech, do kterých firmě nic není.

Pro vás je ale důležité vědět, kolik vám reálně pípne na účtu. Než půjdete na schůzku, prožeňte si svůj požadavek mzdovou kalkulačkou. Zjistíte tak, zda vám navrhované navýšení vůbec dává smysl z pohledu rodinného rozpočtu. Detailní výpočty a vliv daní najdete v našem průvodci na téma čistá mzda.

Závěr

Rozhodnutí, o kolik si říct, nesmí stát na vašich pocitech nebo rostoucích výdajích. Musí vycházet z tvrdých dat, analýzy trhu a vaší reálné přidané hodnoty pro firmu. Zapomeňte na firemního autopilota, který vám přidá sotva na pokrytí inflace. Připravte si přesné číslo, nebo chytře postavené rozpětí, a ujměte se iniciativy hned na začátku schůzky. Pamatujte, že žádost o dorovnání tržní ceny vaší práce je znakem profesionality, nikoliv drzosti.

Upozornění: MoneySpot je informativní blog. Tento článek slouží výhradně jako informativní obsah a nenahrazuje profesionální personální, právní ani finanční poradenství. Uváděná procenta a čísla vycházejí z citovaných průzkumů trhu a nezaručují konkrétní výsledek ve vašem vyjednávání. Vzory a formulace jsou modelové příklady.

Zdroje

Český statistický úřad (2026) Průměrné mzdy – 1. čtvrtletí 2026. Dostupné z: https://www.czso.cz/

Alma Career (2026) Průzkum odměňování a benefitů v ČR. Dostupné z: https://www.jobs.cz/

Mason, M. F., Lee, A. J., Wiley, E. A., Ames, D. R. (2013) Precise offers are potent anchors: Conciliatory counteroffers and attributions of knowledge in negotiations. Harvard Business Review. Dostupné z: https://hbr.org/

Ames, D. R., Mason, M. F. (2015) Tandem Anchoring: Informational and Politeness Effects of Range Offers in Social Exchange. Columbia University. Dostupné z: https://hbr.org/

Platy.cz (2026) Srovnání platů podle pozic a regionů. Dostupné z: https://www.platy.cz/