Rozpočet 2027: schodek 389 miliard Kč, Schillerová přiznala vyšší daně

V pondělí 31. srpna 2026 projednala vláda návrh, který zásadně ovlivní peněženky českých domácností i strategii investorů. Navrhovaný schodek rozpočtu 2027 ve výši 389 miliard korun představuje druhý nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. O den později, 1. září 2026, ministryně financí Alena Schillerová otevřeně přiznala to, co kabinet ještě v lednu téhož roku odmítal. Stát bude muset zvýšit některé daně, aby tento strukturální deficit alespoň částečně zmírnil. Jako finanční novinář sám sleduji, jak se původní sliby o nezvyšování daňové zátěže střetávají s tvrdou realitou rostoucích státních výdajů.

Shrnutí pro ty, co nemají čas číst celý článek

• Rekordní deficit: Vláda navrhla schodek rozpočtu 2027 na úrovni 389 miliard korun, což je nárůst oproti plánovaným 310 miliardám pro rok 2026.
• Změna rétoriky: Ministryně financí Alena Schillerová 1. září 2026 potvrdila nutnost zvýšit daně, přestože v lednu 2026 vláda slibovala opak.
• Nové daně: Opatření zahrnují vyšší zdanění hazardu, majitelů více investičních bytů a novou spotřební daň na kratom (2 Kč/gram, u extraktů 10 Kč/gram).
• Růst výdajů: Státní výdaje mají stoupnout o 6,2 procenta na 2,578 bilionu korun, přičemž obrana spolkne 195 miliard korun (2 procenta HDP).
• Další kroky: Konečný návrh musí kabinet předložit Poslanecké sněmovně do konce září 2026, opozice krok kritizuje jako neudržitelné zadlužování.

Historický kontext a schodek rozpočtu 2027

Když vláda v pondělí 31. srpna 2026 projednala návrh státních financí, potvrdilo se to, čeho se mnozí ekonomové obávali. Navrhovaný schodek rozpočtu 2027 ve výši 389 miliard korun není jen obyčejným číslem v excelové tabulce ministerstva. Jde o druhý nejvyšší schodek v historii samostatné České republiky. Pro srovnání, absolutní rekord drží rok 2021, kdy v době pandemie covidu-19 dosáhl deficit hrozivých 419,7 miliardy korun. Tehdy se však ekonomika potýkala s bezprecedentním zastavením výroby a masivními kompenzacemi pro podnikatele.

Nyní, v roce 2026, žádná srovnatelná pandemie neprobíhá, přesto se státní finance pohybují v podobných červených číslech. Meziročně tento deficit stoupá z plánovaných 310 miliard korun pro rok 2026 na zmíněných 389 miliard korun pro rok 2027. Tento skok ukazuje, že rozpočtové schodky v Česku, které nepřetržitě rostou od roku 2020, se nedaří dostat pod kontrolu. Vláda sice opakovaně slibovala jejich postupné snižování, ale reálná čísla z konce srpna 2026 dokazují, že se tento cíl zatím nedaří naplnit.

Pro běžnou českou domácnost to znamená jediné. Stát si na svůj provoz musí půjčovat obrovské sumy peněz. Každá miliarda, o kterou výdaje převýší příjmy, se musí pokrýt vydáním státních dluhopisů. Opozice tento schodek rozpočtu 2027 ostře kritizuje jako jasný důkaz neudržitelného zadlužování státu. Z pohledu makroekonomiky je dlouhodobé hospodaření s takto vysokými deficity rizikové, protože úroky ze státního dluhu ukrajují stále větší část peněz, které by jinak mohly jít do školství nebo infrastruktury.

Struktura příjmů a výdajů státu

Abychom pochopili, proč je schodek rozpočtu 2027 tak vysoký, musíme se podívat na obě strany rovnice. Příjmy státního rozpočtu mají podle návrhu vzrůst o 3,3 procenta na celkových 2,189 bilionu korun. Tento růst příjmů je tažen především výběrem daní, sociálním pojištěním a dalšími odvody, které stát vybírá od zaměstnanců a firem. Státní kasa spoléhá i na výnosy z dividend společností s majetkovou účastí státu, nicméně ani tento mírný růst příjmů nestačí k pokrytí bobtnajících výdajů.

Na druhé straně totiž stojí výdaje, které mají stoupnout o 6,2 procenta na astronomických 2,578 bilionu korun. Rozdíl v tempu růstu příjmů a výdajů je přesně tím důvodem, proč se nůžky rozevírají a proč si stát musí půjčovat. Podobný scénář se opakoval i v předchozích letech, kdy původně avizovaná úsporná opatření nakonec musela ustoupit rostoucím výdajům. Státní aparát zkrátka spotřebovává více peněz, než kolik dokáže od daňových poplatníků vybrat.

Kam přesně zamíří státní miliardy?

Když se podíváme na konkrétní položky, které táhnou výdaje nahoru, dominují tři hlavní oblasti: obrana, zdravotnictví a sociální systém. Návrh projednaný 31. srpna 2026 počítá s tím, že výdaje na obranu dosáhnou 195 miliard korun. Tato částka přesně odpovídá závazku vynakládat 2 procenta HDP na obranu. V kontextu mezinárodních dohod je to pochopitelný krok, ale z pohledu státní pokladny jde o masivní zátěž, která výrazně prohlubuje celkový deficit.

Další významnou položkou jsou státní investice, které mají činit 289,6 miliardy korun. Tyto peníze by měly směřovat do dopravní infrastruktury, dálnic, železnic a dalších strategických projektů. Investice jsou obecně vnímány jako pozitivní výdaj, protože mohou v budoucnu generovat ekonomický růst. Nicméně, když se tyto investice financují na dluh, vyvstává otázka jejich reálné návratnosti. Zvláště když velkou část rozpočtu pohlcují mandatorní výdaje, tedy peníze, které stát musí vyplatit ze zákona, jako jsou důchody a sociální dávky.

Právě tlak na sociální systém a zdravotnictví je dlouhodobým problémem, který se propisuje i do aktuálního návrhu. I když vláda v minulosti slibovala reformy, které by tyto systémy zefektivnily, čísla ukazují, že výdaje v těchto kapitolách nadále rostou. Tento mix vysokých investic, rekordních výdajů na obranu a bobtnajícího sociálního systému je hlavním důvodem, proč je schodek rozpočtu 2027 navržen na úrovni 389 miliard korun.

Alena Schillerová a nevyhnutelné zvyšování daní

Zásadní zlom v komunikaci vlády nastal v úterý 1. září 2026. Ministryně financí Alena Schillerová vystoupila a poprvé otevřeně přiznala, že stát bude muset od roku 2027 zvýšit některé daně. Toto prohlášení vyvolalo silné reakce, protože ještě v lednu 2026 kabinet ujišťoval veřejnost, že daně zvyšovat nebude. Tento obrat o 180 stupňů ukazuje, že strategie se mění pod tlakem neúprosných čísel a že původní sliby narazily na realitu státní pokladny.

Schillerová ve svém vyjádření z 1. září 2026 zdůraznila, že vláda bude muset přijmout opatření snižující strukturální deficit. Strukturální deficit je ta část schodku, která nezmizí ani v době ekonomického růstu, protože je způsobena trvalým nepoměrem mezi nastavením daní a zákonnými výdaji státu. Jinými slovy, i kdyby se ekonomice dařilo skvěle, stát by stále prodělával. A právě tento strukturální problém má vyřešit vyšší daňová zátěž pro vybrané skupiny obyvatel a podnikatelů.

Tento krok je jasným signálem, že se domácnostem a firmám v roce 2027 nejspíš prodraží některé výdaje. I když se vláda zatím snaží vyhnout plošnému zvyšování základních daní, jako je daň z příjmů fyzických osob nebo DPH, cílené daně mohou mít na specifické skupiny obyvatel velmi citelný dopad. Projednávaný schodek rozpočtu 2027 tak funguje jako katalyzátor pro nepopulární politická rozhodnutí, která musí kabinet předložit Poslanecké sněmovně do konce září 2026.

Koho se nové daně dotknou nejvíce?

Mezi navrhovaná opatření, která mají pomoci zalepit díru ve státních financích, patří několik specifických kroků. Ministryně financí zmínila především vyšší zdanění majitelů více investičních bytů, novou spotřební daň na kratom a vyšší zdanění hazardu. Tyto kroky jsou prezentovány jako snaha zdanit oblasti, které mají negativní společenské dopady, nebo skupiny, které si vyšší zdanění mohou dovolit. Zda to bude stačit na to, aby se schodek rozpočtu 2027 alespoň mírně korigoval, ukáže až reálný výběr v následujících letech.

Zásah do realitního trhu: Zdanění investičních bytů

Jedním z nejdiskutovanějších bodů, které Alena Schillerová 1. září 2026 představila, je vyšší zdanění majitelů více investičních bytů. Pro drobné investory do bytů na pronájem je to naprosto zásadní zpráva. Mnoho Čechů vnímá nákup druhé nebo třetí nemovitosti jako bezpečný způsob uložení peněz na stáří. Pokud lidé například řeší rozpočet na stavbu domu nebo nákup bytu za účelem pronájmu, musí nyní do svých kalkulací zahrnout riziko vyšších odvodů státu.

Pro tyto investory je nesmírně důležité sledovat, jak přesně bude vyšší zdanění nastaveno. Bude se daň odvíjet od počtu vlastněných nemovitostí, nebo od jejich celkové hodnoty? Zvýší se daň z nemovitosti plošně pro všechny objekty kromě toho, ve kterém má majitel trvalé bydliště? Tyto detaily zatím nejsou plně specifikovány, ale už samotné oznámení mění pravidla hry. Vyšší daňová zátěž totiž přímo snižuje čistou výnosnost pronájmu.

Pokud se majitelům investičních bytů zvýší náklady, mají v zásadě dvě možnosti. Buď tuto novou daň absorbují a smíří se s nižším ziskem, nebo se pokusí tyto náklady přenést na nájemníky formou vyššího nájemného. Vzhledem k tomu, že poptávka po nájemním bydlení v Česku zůstává silná, je velmi pravděpodobné, že část této nové daně nakonec zaplatí lidé v nájmu. Tímto způsobem se opatření, které má snížit schodek rozpočtu 2027, může nepřímo dotknout i těch, kteří žádnou nemovitost nevlastní.

Nová spotřební daň na kratom a hazard

Dalším konkrétním opatřením, které má přinést peníze do státní kasy, je zavedení zcela nové spotřební daně na kratom. Podle návrhu z 1. září 2026 má tato daň činit 2 koruny za gram běžného kratomu. U koncentrovanějších forem, respektive u extraktů, má být sazba podstatně vyšší, a to 10 korun za gram. Tento krok má dvojí účel. Jednak má regulovat a zdražit dostupnost této látky, a jednak má generovat nové příjmy, které pomohou mírnit schodek rozpočtu 2027.

Pro představu, pokud si spotřebitel koupí stogramové balení běžného kratomu, zaplatí na nové dani 200 korun. To představuje poměrně razantní zdražení, které nepochybně ovlivní chování spotřebitelů. Spotřební daně fungují přesně tímto způsobem – stát jejich prostřednictvím záměrně prodražuje určité zboží. Podobný princip se uplatňuje i u další navrhované změny, kterou je vyšší zdanění hazardu.

Hazardní hry jsou tradičním cílem vlád, které hledají dodatečné příjmy. Zvýšení daní v této oblasti je politicky relativně snadno průchodné, protože veřejnost obvykle nemá pochopení pro provozovatele kasin a sázkových kanceláří. Nicméně, i zde platí ekonomické zákony. Pokud stát zdaní hazard příliš, hrozí přesun hráčů do nelegální sféry nebo na zahraniční servery, ze kterých český stát nevybere nic. Vláda tak musí balancovat na tenké hranici, aby maximalizovala výběr a skutečně pomohla snížit plánovaný schodek rozpočtu 2027.

Dopady na státní dluhopisy a úspory občanů

Když vláda 31. srpna 2026 projednala deficit 389 miliard korun, vyslala tím jasný signál i finančním trhům. Rostoucí schodek totiž dlouhodobě tlačí na vyšší výnosy státních dluhopisů. Mechanismus je poměrně jednoduchý. Když si stát potřebuje půjčit obrovské množství peněz, musí nabídnout investorům atraktivní úrok, aby je přesvědčil k nákupu svých dluhopisů. Čím více si stát půjčuje, tím více roste riziko, a tím vyšší úrok investoři požadují.

Tato situace se přímo týká i běžných lidí, kteří do dluhopisů investují své úspory. Řada lidí využívá státní dluhopisy jako konzervativní složku svého portfolia. Pokud stát nabídne vyšší úroky, aby pokryl svůj schodek rozpočtu 2027, může to být pro tyto investory krátkodobě výhodné, protože získají lepší zhodnocení svých peněz. Na druhou stranu, z makroekonomického pohledu to znamená, že stát bude v budoucnu platit ještě více na úrocích, což dále prohloubí strukturální problémy rozpočtu.

Je to začarovaný kruh. Vysoký schodek rozpočtu 2027 vede k vyššímu zadlužení, vyšší zadlužení vede k vyšším nákladům na obsluhu dluhu, a tyto náklady následně tvoří další výdaje v rozpočtech pro roky 2028 a dále. Pro občany to znamená, že tlak na zvyšování daní, který Alena Schillerová přiznala 1. září 2026, pravděpodobně neskončí jen u kratomu, hazardu a investičních bytů. Pokud se nepodaří zkrotit výdajovou stranu, budou muset následovat další daňové úpravy. Změny v legislativě a pravidla pro odměňování či zdanění práce tak budou pod neustálým drobnohledem.

Politický harmonogram a tlak opozice

Časový plán pro schválení těchto změn je neúprosný. Vláda musí konečný návrh rozpočtu předložit Poslanecké sněmovně do konce září 2026. Během tohoto měsíce probíhají intenzivní politická vyjednávání, protože každé ministerstvo se snaží uhájit své výdajové kapitoly. Opozice již nyní dává jasně najevo, že navržený schodek rozpočtu 2027 ve výši 389 miliard korun považuje za nepřijatelný a bude požadovat jeho snížení.

Kritika opozice se opírá o fakt, že v době, kdy ekonomika nečelí žádné akutní vnější krizi typu pandemie, by stát neměl hospodařit s druhým nejvyšším deficitem v historii. Debata v Poslanecké sněmovně tak bude pravděpodobně velmi ostrá. Vláda bude muset obhajovat nejen samotný deficit, ale i porušení svého slibu z ledna 2026 ohledně nezvyšování daní. Pro čtenáře a voliče to bude zásadní moment, kdy uvidí, jaké priority stát skutečně má a kdo nakonec účet za rostoucí výdaje zaplatí.

Závěr

Návrh, který vláda projednala 31. srpna 2026, jasně ukazuje směr, kterým se budou ubírat české veřejné finance. Plánovaný schodek rozpočtu 2027 ve výši 389 miliard korun je historickým milníkem, který si vyžádal změnu politického kurzu. Přiznání Aleny Schillerové z 1. září 2026 o nutnosti zvýšit daně na kratom, hazard a investiční byty je prvním hmatatelným důsledkem tohoto stavu. Pro domácnosti i investory to znamená nutnost připravit se na vyšší náklady a pečlivě sledovat legislativní proces, který musí vláda stihnout do konce září 2026.

Upozornění: MoneySpot.cz není licencovaný finanční poradce. Tento článek má pouze informativní charakter a nepředstavuje konkrétní investiční doporučení. Rozhodnutí o vašich financích a investicích necháváme plně na vás.

Zdroje

Blesk.cz (2026) Živě: 389 miliard korun. Schillerová oznámila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii Česka. Dostupné z: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/847178/zive-389-miliard-korun-schillerova-oznamila-druhy-nejvyssi-schodek-rozpoctu-v-historii-ceska.html

ČT24 (2026) Vláda se bude zabývat podobou návrhu státního rozpočtu. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/vlada-se-bude-zabyvat-podobou-navrhu-statniho-rozpoctu-377105

Arecenze.cz (2026) Schillerová promluvila o zvyšování daní v roce 2027: Zdražení kratom i hazard, na řadě jsou i majitelé investičních bytů. Dostupné z: https://www.arecenze.cz/clanky/schillerova-promluvila-o-zvysovani-dani-v-roce-2027-zdrazi-kratom-i-hazard-na-rade-jsou-i-majitele-investicnich-bytu/