Z průzkumu PwC Hopes and Fears vyplývá krutá pravda: o přidání si letos plánuje říct jen 26 % Čechů. Z osmačtyřiceti zkoumaných zemí jsme tak pátí od konce. Světový průměr přitom dosahuje 37 %. Tři ze čtyř vašich kolegů tedy mlčí a čekají, až si jich někdo všimne. Jenže úspěšná žádost o zvýšení platu opravdu není drzost ani hamižnost. Je to naprosto racionální dorovnání ceny, kterou vaše práce na trhu má. Pokud se neozvete sami, firma vám dobrovolně maximum nedá.
Shrnutí pro ty, co nemají čas číst celý článek
- Mlčení se prodraží: Kdo pravidelně vyjednává, vydělá si podle dat průměrně o 12,45 % více než ten, kdo čeká na plošné přidávání.
- Znejte svou cenu: Pocit nestačí. Cílovou částku musíte opřít o tvrdá data z mzdových průzkumů a inzerátů z vašeho regionu.
- Žádejte o přesné číslo: Nechtějte „kolem devadesáti“, řekněte si přesně o 87 400 Kč. Přesnost evokuje, že máte částku podloženou výpočtem.
- Načasování rozhoduje: Nechoďte v době krize firmy. Běžte za šéfem po prokazatelném úspěchu a ideálně předtím, než se uzavřou firemní rozpočty na další rok.
- Smlouva je víc než výměr: Vyjednané peníze chtějte vždy zanést do pracovní smlouvy nebo dodatku, mzdový výměr může zaměstnavatel jednostranně snížit.
📘 E-BOOK PŘIDÁNO.
Celý návod, jak si říct o víc peněz
Tenhle článek ti dal základ. Doslovné skripty na celou schůzku, e-mailové vzory, tabulku „o kolik si říct“ i 30denní plán krok za krokem najdeš v e-booku PŘIDÁNO.
👉 Chci e-book PŘIDÁNONávod od Lucie a Lukáše z Money Spotu — doslovné skripty, čísla, e-mailové vzory i 30denní plán.
Proč se bojíme říct si o peníze (a proč je to chyba)
O své mzdě se s někým baví jen 46 % lidí. Většina zaměstnanců tak vlastně ani netuší, jestli bere dobře, nebo špatně. Žijeme v kultuře mzdového tajemství. Sociolog Vojtěch Bednář upozorňuje, že Češi se chronicky bojí, že budou u zaměstnavatele působit jako nevděčníci.
Strach navíc často živí jedna zapamatovaná historka. Všichni známe ten příběh o známém od vedle, který si šel říct o peníze a vyhodili ho. Lidský mozek si pamatuje dramatické výjimky, ne nudné statistiky. Psychologové tomuto jevu říkají dostupnostní heuristika.
Realita opřená o data je ale úplně jiná. Podle amerického průzkumu LendingTree z roku 2025 celých 82 % lidí, kteří si o přidání řekli, ho skutečně dostalo. V Česku pak podle portálu Platy.cz loni dostalo přidáno 46 % zaměstnanců. A co ten obávaný vyhazov? Postih po žádosti zažila podle dat Salary.com pouhá 4 % žadatelů.
Nejhorší běžný scénář, který vás čeká, není výpověď. Je to věta „teď zrovna to nejde“. Nic víc. Vůbec nic neriskujete, můžete jen získat.
Účet za mlčení: Inflace a trh nečekají
Pokud stále váháte, podívejte se na čísla. Co je inflace a jak úřadovala v letech 2022 a 2023, víme všichni. Sebrala českým mzdám reálně nejvíc v celé Evropě. Kupní síla se teprve nyní, v polovině roku 2026, pomalu vrací zhruba na úroveň roku 2018.
Mzdy na trhu přitom rostou. V prvním čtvrtletí 2026 rostly podle ČSÚ o 8,1 %. Většina firem ale plánuje plošně přidat jen do 5 %. Podle dat Alma Career plánuje letos přidávat 62 % firem, ale 74 % z nich nepřekročí právě onu pětiprocentní hranici. Sedmdesáti procentům zaměstnanců to logicky přijde málo.
Ztráta se sčítá. Velká studie americké NBER z roku 2025 ukázala, že lidé, kteří o platu aktivně vyjednávali, si vydělali o 12,45 % více než ti pasivní. Dříve platilo, že pro skokové přidání musíte změnit firmu. To se ale mění. Podle dat Atlanta Fed rostly v roce 2025 poprvé po patnácti letech mzdy věrných zaměstnanců rychleji než mzdy těch, kdo firmy střídali. Polepšit si tak můžete nejlépe přímo na židli, na které právě sedíte.
Krok 1: Zjistěte si, kolik vaše práce reálně stojí
Prvním krokem k úspěchu není odvaha, ale příprava. Medián mzdy byl koncem roku 2025 přesně 45 523 Kč. U mužů to bylo 48 342 Kč, u žen 42 692 Kč (data ČSÚ). Republikový medián vám ale u šéfa nepomůže. Potřebujete znát hodnotu své konkrétní pozice ve vašem regionu a při vaší senioritě. Musíte si vytvořit osobní benchmark.
Pocit, že berete málo, není argument. Číslo podložené třemi nezávislými zdroji vám ale šéf jen tak nerozmluví. Kde tato data vzít? Poskládejte si platové pásmo ze čtyř útržků:
Začněte na portálech typu Platy.cz, kde získáte základní rozptyl. Poté si stáhněte mzdové průzkumy personálek. Společnosti jako Hays nebo Grafton je vydávají každý rok zcela zdarma. Dále projděte aktuální pracovní inzeráty. Zhruba 28 % zaměstnavatelů už dnes uvádí mzdové rozpětí přímo v inzerátu na portálech jako Jobs.cz.
Posledním dílkem skládačky je dotaz do vlastních řad. Zeptejte se bývalých kolegů nebo lidí ze stejného oboru na LinkedInu. Lidé anonymně poradí rádi. Teprve když máte tato data pohromadě, víte, jaká je průměrná mzda pro vaši židli.
Krok 2: Určete si cílové číslo (O kolik si říct)
Když znáte trh, musíte si stanovit přesný cíl. Tady dělá spousta lidí chybu. Řeknou si o málo, aby šéfa nenaštvali, nebo naopak přestřelí bez argumentů. Správná částka, o kolik si říct o zvýšení platu, se odvíjí od vaší aktuální situace.
Pokud děláte stejnou práci, děláte ji dobře a firma prosperuje, pohybujete se v pásmu 5–10 %. Přidání do 5 % je totiž často jen inflační „autopilot“, který firma dříve či později rozdá plošně. Tím reálně neposouváte svou životní úroveň, jen dorovnáváte ceny v obchodech.
Jestliže jste převzali nové povinnosti, naučili se novou dovednost (například práci s AI nástroji) nebo zjistili, že jste mírně pod trhem, miřte na 10–15 %. A pokud z vašeho průzkumu vypadlo, že vás firma platí hluboko pod trhem a vy pro to máte tvrdá data, můžete si sebevědomě říct až o 20 %.
Zlaté pravidlo vyjednávání zní: říkejte vždy přesné číslo. Nežádejte o „devadesát tisíc“. Řekněte si o 87 400 Kč. Psychologické studie dokazují, že přesnost signalizuje výpočet. Šéf bude podvědomě smlouvat mnohem méně, protože má pocit, že vaše částka vychází z exaktní kalkulace, nikoliv z toho, že jste se ráno probudili a střelili číslo od boku.
Krok 3: Vyberte správnou chvíli pro žádost o zvýšení platu
Můžete mít dokonalá data a skvělé výsledky, ale pokud přijdete ve špatný čas, narazíte do zdi. Nejčastější důvod zamítnutí je věta „není to v rozpočtu“. Podle dat HBR a PayScale tvoří tato výmluva celých 49 % případů zamítnutí. Zaměstnanci jí ale nevěří, reálně ji bere vážně jen 22 % lidí.
Abyste se této pasti vyhnuli, choďte zásadně PŘED finalizací firemních rozpočtů. Ve většině korporací to znamená podzim nebo konec fiskálního roku. Zjistěte si, kdy se u vás rozpočty uzavírají, a přijďte měsíc předtím. Peníze se rozdělují tehdy, když se plánují, ne když už jsou tabulky zamčené.
Další ideální okno se otevírá těsně po vašem měřitelném úspěchu. Dokončili jste velký projekt? Zachránili jste klienta? Přebíráte agendu po kolegovi, který odešel? To je přesně ten moment, kdy je vaše hodnota pro firmu nejviditelnější.
Kdy to raději nezkoušet
Existují momenty, kdy je lepší mlčet. Nechoďte uprostřed viditelné krize firmy, kdy se hromadně propouští. Nechoďte také týden po tom, co jste udělali fatální chybu, která stála peníze. A hlavně: nikdy nechoďte vyjednávat z frustrace. Pokud vpadnete šéfovi do kanceláře naštvaní, váš otrávený tón snahu sabotuje nejvíc. Emoce nechte za dveřmi.
Krok 4: Skript do praxe aneb co přesně říct
Máte data, máte číslo, máte správný čas. Teď to musíte odřídit. O schůzku požádejte pár dní dopředu a buďte féroví ohledně tématu. Neschovávejte to za „pokec u kafe“. Napište šéfovi rovnou: „Chtěl bych si s tebou sednout na dvacet minut a probrat své ohodnocení a posun ve firmě.“ Dáte mu tak šanci se připravit a nebudete ho zahánět do kouta.
Na samotné schůzce nechoďte kolem horké kaše. Žádné kroužení. První věta by měla znít jasně. Poděkujte za dosavadní spolupráci a přejděte k věci. Pokud hledáte přesnou žádost o zvýšení platu (vzor), může to vypadat takto:
Vy: „Díky, že sis udělal čas. Práce na posledním projektu mě hodně bavila. Rád bych tě dnes požádal o úpravu mé mzdy. Aktuálně beru 65 000 Kč a vzhledem k mým novým kompetencím a situaci na trhu bych se rád posunul na 74 500 Kč.“
Hned po této větě musí následovat vaše „protože“. A tady pozor. Vaše argumenty se musí opírat výhradně o VÝSLEDKY a TRH. Nikdy neargumentujte tím, že se vám zvedl nájem, že máte novou hypotéku, nebo že je vysoká inflace. Šéfa nezajímá váš osobní rozpočet, zajímá ho hodnota, kterou přinášíte firmě. Připravte si neprůstřelné argumenty pro zvýšení platu z vaší každodenní praxe.
Jakmile vyslovíte své číslo a argumenty, udělejte tu nejtěžší věc ze všech: zmlkněte. Nechte v místnosti ticho. Většina lidí je z ticha tak nervózní, že začne okamžitě mluvit a slevovat sama sobě. „Ale pochopím, když to nepůjde…“ Ne! Řekněte číslo a čekejte. Míč je na druhé straně hřiště.
Krok 5: Připravte se na to, že uslyšíte „Ne“
I když uděláte všechno správně, můžete narazit. Slovo „ne“ na peníze ale neznamená konec debaty. Je to jen začátek druhé vlny vyjednávání. Pokud šéf odmítne, nesklopte uši. Vyžádejte si konkrétní důvod a podmínky pro budoucí růst.
Vy: „Rozumím, že teď na to není rozpočet. Co se přesně musí stát a jaké cíle musím splnit, abychom se na tuto částku dostali? Rád bych si rovnou domluvil termín naší další schůzky za tři měsíce, kde si mou agendu znovu vyhodnotíme.“
Získáte tím jasný plán. Šéf vám dá cíle, vy je splníte a na další schůzce už nebude mít kam uhnout. Pamatujte také, že „ne“ na peníze často není „ne“ na jiné benefity. Pokud firma nemá hotovost, žádejte o proplacení drahého kurzu, extra dny dovolené, nebo úpravu úvazku na čtyři dny v týdnu za stejný plat. To všechno má svou finanční hodnotu.
České specifikum: Smlouva vs. mzdový výměr a nové zákony
V českém prostředí si dejte pozor na jednu zásadní právní kličku. Pokud úspěšně vyjednáte přidání, chtějte ho vždy zanést přímo do pracovní smlouvy nebo do oficiálního dodatku. Spousta firem dává peníze jen do takzvaného mzdového výměru.
Rozdíl je obrovský. Mzdu, která je uvedená pouze ve výměru, vám může zaměstnavatel ze zákona jednostranně snížit, pokud se firma dostane do potíží. Dohodnutou mzdu přímo ve smlouvě vám bez vašeho podpisu nesebere nikdo. Ať už se dohodnete na čemkoliv, vždy si nechte výsledek schůzky potvrdit e-mailem, ať máte v ruce důkaz pro případ, že by se šéf vyměnil.
Pravidla hry se navíc brzy změní. Od ledna 2027 má podle návrhu novely zákoníku práce začít platit evropská směrnice o transparentnosti odměňování. Firmy budou muset uvádět mzdové rozpětí už před pohovorem a dostanou zákaz ptát se na váš předchozí výdělek. Od roku 2028 pak budete mít právo na písemnou informaci o průměru platů vaší skupiny prací ve firmě. Protože je ale novela v červnu 2026 stále v připomínkovém řízení, musíme si na finální znění ještě počkat. Do té doby si svou čistou mzdu musíte ohlídat sami.
📘 E-BOOK PŘIDÁNO.
Vyjednávání si vyzkoušej nejdřív nanečisto
E-book PŘIDÁNO je i součástí členství v komunitě Money Spot, kde si žádost o přidání natrénuješ s lidmi, kteří řeší to samé co ty — a kde najdeš i trénink s AI.
👉 Prohlédnout PŘIDÁNONávod od Lucie a Lukáše z Money Spotu — doslovné skripty, čísla, e-mailové vzory i 30denní plán.
Závěr
Vyjednávání o platu je dovednost jako každá jiná. Nikdo se s ní nenarodil, musíte si ji natrénovat. Pamatujte, že žádost o zvýšení platu není útok na vašeho šéfa. Je to obchodní jednání dvou dospělých lidí o ceně poskytované služby. Zjistěte si data, připravte si neprůstřelné argumenty, zvolte správný čas a řekněte si o to, co vám právem náleží. Pokud to neuděláte vy, inflace a trh vaši mzdu potichu znehodnotí.
Disclaimer: Tento článek na blogu MoneySpot.cz slouží výhradně jako informativní obsah a návod. Nejedná se o závazné právní ani personální poradenství a nezaručuje žádný konkrétní výsledek vašeho vyjednávání. Uváděná čísla pocházejí z citovaných průzkumů, vzory a formulace jsou pouze modelové příklady.
Jak často si můžu říct o zvýšení platu?
Standardní doba v českém prostředí je jedenkrát ročně, ideálně během ročního hodnocení nebo před uzavíráním rozpočtů. Pokud jste ale výrazně změnili pozici nebo převzali agendu za chybějícího kolegu, můžete žádost o zvýšení platu podat i dříve, obvykle po třech až šesti měsících v nové roli.
Co dělat, když mi šéf řekne, že přidat nemůže?
Hlavně nepanikařte a neodcházejte. Zeptejte se na konkrétní důvod a požádejte o nastavení jasných, měřitelných cílů. Zeptejte se: „Co přesně musím splnit, abychom se k této částce dostali za půl roku?“ Případně zkuste vyjednat nefinanční benefity, jako jsou dny dovolené navíc nebo flexibilní pracovní doba.
Mám argumentovat inflací nebo drahou hypotékou?
Rozhodně ne. Zaměstnavatel neplatí vaše osobní výdaje, platí hodnotu vaší práce. Argumentujte výhradně vašimi prokazatelnými výsledky, ušetřenými penězi pro firmu, novými dovednostmi a aktuální tržní hodnotou vaší pozice na pracovním trhu.
Je lepší si říct o konkrétní částku, nebo o procenta?
Vždy si řekněte o konkrétní částku, ideálně o přesné číslo (např. 68 400 Kč místo 70 000 Kč). Přesná částka psychologicky naznačuje, že jste si udělali důkladný průzkum trhu a máte číslo podložené výpočtem. Šéf bude mít menší tendenci s vámi o částce smlouvat.
Můžu dostat výpověď jen proto, že jsem si řekl o peníze?
Z právního hlediska v České republice ne. Samotná žádost o peníze není zákonným důvodem k výpovědi. Podle amerických průzkumů zažijí nějakou formu negativní reakce pouhá 4 % žadatelů. V drtivé většině případů je nejhorším scénářem pouze odmítnutí žádosti.
Zdroje
Alma Career (2026) Trh práce a mzdové plány firem. Dostupné z: https://www.jobs.cz/
Český statistický úřad (2026) Průměrné mzdy a mediány. Dostupné z: https://www.czso.cz/
Harvard Business Review (2025) Why You Should Ask for a Raise. Dostupné z: https://hbr.org/
Platy.cz (2026) Analýza mezd a platových očekávání. Dostupné z: https://www.platy.cz/
PwC (2026) Hopes and Fears Survey. Dostupné z: https://www.pwc.com/
