Před rokem jste vyrazili s tisícovkou na nákup a měli jste plný košík jídla. Dnes za tisícovku odcházíte z obchodu s poloprázdnou taškou. Může za to naprosto běžný ekonomický jev, kterému se říká inflace. Peníze v čase ztrácejí svou hodnotu a za stejnou částku si toho postupně koupíme méně. V následujícím článku si bez složitých pouček a nesrozumitelných grafů vysvětlíme, co je inflace opravdu zač, jak vzniká a jaký má dopad na náš každodenní život.
Shrnutí pro ty, co nemají čas číst celý článek
- Inflace znamená, že ceny zboží a služeb rostou a za stejné peníze si postupem času koupíte méně.
- Na inflaci má vliv více faktorů: zvýšená poptávka po zboží, růst nákladů na výrobu a množství peněz v ekonomice.
- V České republice se inflace měří především indexem spotřebitelských cen (CPI), který sleduje, jak se mění ceny běžného spotřebního koše.
- Mírná inflace (kolem 2 %) je v ekonomice zdravá, ale vysoká inflace nebo hyperinflace způsobují vážné ekonomické problémy.
- Aby vám inflace nezmenšovala hodnotu úspor, je dobré peníze investovat tak, aby vydělávaly více, než o kolik se věci zdražují.
Co je inflace?
Inflace je soustavný růst cen většiny zboží a služeb v ekonomice během určitého období. Nejde tedy o jednorázové zdražení pečiva nebo benzínu, protože to by byla jen změna jednotlivých cen. Inflace nastává, když zdražuje téměř všechno.
Tenhle proces vede k tomu, že kupní síla peněz klesá, jinými slovy, za stejnou bankovku si časem koupíte méně věcí. Pokud máte uložené peníze „pod polštářem” nebo na běžném účtu s nízkým úrokem, inflace je postupně ukusuje, i když nominální částka zůstává stejná.
Pro lepší představu: Pokud máte na účtu 100 000 korun a roční inflace je 5 %, pak za rok bude reálná hodnota vašich peněz jen 95 000 korun. Nominálně máte stále 100 000, ale jejich kupní síla odpovídá jen 95 000 korunám z předchozího roku.
Inflace versus deflace: Co je horší?
Deflace je opak inflace, znamená tedy, že celková cenová hladina klesá. Na první pohled to zní skvěle, kdo by nechtěl levnější nákupy?
Ekonomové se ale deflace bojí víc než mírné inflace. Proč? Protože při deflaci lidé přestávají utrácet. Říkají si: „Proč bych kupoval televizi dnes, když příští měsíc bude ještě levnější?” Tento způsob uvažování vede k poklesu spotřeby, což způsobuje problémy firmám, které musí snižovat výrobu, propouštět zaměstnance a dále snižovat ceny.
Z ekonomického hlediska je proto mírná, předvídatelná inflace (kolem 2 % ročně) pro fungující ekonomiku naprosto zdravá. Motivuje lidi k utrácení a investování (místo toho, aby peníze jen hromadili), a tím pomáhá ekonomice růst.
📘 Získejte náš e-book: Jak na rozpočet
Chcete mít své finance pod kontrolou a přestat se stresovat z nečekaných výdajů? Náš praktický e-book vám krok za krokem ukáže, jak si vytvořit efektivní rozpočet a dosáhnout finanční pohody.
📥 Stáhnout e-bookProč vlastně inflace vzniká?
Možná vás napadá, proč ceny vůbec rostou a kdo za to může. Ekonomové rozlišují několik hlavních příčin inflace, které si rozebereme v následujících řádcích.
Poptávková inflace
Poptávková inflace nastává, když ekonomika roste příliš rychle a lidé mají více peněz, než kolik zboží a služeb je k dispozici. Je to jednoduché, když má více lidí zájem o stejný produkt, jeho cena zákonitě stoupá.
Představte si to jako aukci, kde je k dispozici jen omezené množství zboží. Když mají zájemci hodně peněz, přihazují stále vyšší částky, a cena tak roste.
K tomuto typu inflace často dochází v době hospodářského růstu, kdy:
- Lidé mají vyšší mzdy nebo více úspor,
- banky poskytují více úvěrů s nízkými úroky,
- stát zvyšuje své výdaje a posílá více peněz do ekonomiky.
Nákladová inflace
U nákladové inflace rostou ceny proto, že firmy mají vyšší náklady na výrobu a služby. Když zdraží energie, pohonné hmoty nebo suroviny, výrobci a poskytovatelé služeb tyto zvýšené náklady obvykle přenesou na zákazníky.
Typickým příkladem je zdražení benzínu a nafty, když roste cena ropy. Dopravci musí platit více za palivo, a proto zvýší ceny přepravy. To se promítne do cen prakticky všeho zboží, které je třeba někam dovézt, od potravin po elektroniku.
K nákladové inflaci může přispět i:
- Zvýšení mezd bez odpovídajícího růstu produktivity práce (lidé dostávají více peněz za svou práci, ale stále vyrábějí stejné množství produktů),
- růst cen energií (elektřina, plyn),
- neúroda nebo přírodní katastrofy, které zničí úrodu a zvýší ceny potravin,
- přerušení dodavatelských řetězců (jako se stalo například během pandemie).
Monetární inflace
Monetární inflace souvisí s množstvím peněz v ekonomice. Když centrální banka (v Česku Česká národní banka) zvýší množství peněz v oběhu, aniž by se zvýšila produkce zboží a služeb, peníze ztrácejí hodnotu a ceny rostou.
Jak se měří inflace?
Inflace se sleduje pomocí různých indexů, které ukazují, jak se ceny v ekonomice hýbou. Každý index se zaměřuje na trochu jiný segment trhu a dává trochu jiné informace o tom, co se s cenami děje.
Index spotřebitelských cen (CPI)
CPI je nejčastěji používaný ukazatel inflace. Měří změny cen spotřebního koše, který obsahuje typické zboží a služby nakupované průměrnou domácností (potraviny, oblečení, nájemné a energie.)
V praxi to funguje tak, že statistici pravidelně zjišťují ceny stovek různých položek a porovnávají je s cenami z předchozího období. Výsledek se pak vyjadřuje jako procentní změna. Například inflace 5 % znamená, že spotřební koš, který loni stál 1000 korun, letos stojí 1050 korun.
Index cen výrobců (PPI)
Zatímco CPI sleduje ceny z pohledu spotřebitele, PPI se zaměřuje na ceny z pohledu výrobců a firem. Sleduje, jak se mění ceny surovin, polotovarů a dalších vstupů do výroby.
PPI je důležitý, protože často předpovídá budoucí vývoj spotřebitelských cen. Když rostou ceny pro výrobce, dříve či později se to obvykle promítne i do cen pro spotřebitele.
Jádrová inflace
Jádrová inflace je očištěna o vliv položek, jejichž ceny často skáčou nahoru a dolů. Svou cenu mohou dramaticky měnit kvůli sezónním vlivům, počasí nebo geopolitickým událostem. Potraviny mohou zdražit, když je špatná úroda kvůli suchu. Benzín nebo plyn může zdražit, když je válka v zemích, které těží ropu. Tyto náhlé výkyvy ale nemusí znamenat, že celá ekonomika dlouhodobě zdražuje.
Centrální banky často sledují jádrovou inflaci, aby lépe pochopily dlouhodobější trendy v ekonomice a mohly lépe rozhodnout, jestli a jak mají zasáhnout.
Jaké jsou druhy inflace?
Inflaci můžeme dělit podle různých kritérií, nejčastěji podle toho, jak je silná.
Mírná inflace
Mírná inflace představuje pomalý a předvídatelný růst cen, obvykle v rozmezí 1–3 % ročně. Podle ekonomů je mírná inflace pro fungující ekonomiku prospěšná, protože podporuje spotřebu a investice, aniž by způsobovala výraznou nejistotu.
Pádivá (cválající) inflace
Pádivá inflace znamená rychlý růst cen, zpravidla v desítkách procent ročně. Začíná už způsobovat ekonomické problémy. Lidé ztrácejí důvěru v měnu, hromadí zboží a investují do hmotných statků, aby ochránili svůj majetek před znehodnocením.
Hyperinflace
Hyperinflace je extrémní forma inflace, kdy ceny rostou o stovky nebo tisíce procent ročně. Peníze ztrácejí svou hodnotu tak rychle, že jsou prakticky bezcenné. Lidé dostávají výplaty i několikrát denně a okamžitě je utrácejí, protože už za pár hodin si za ně koupí mnohem méně.
Důsledky inflace: Jak ovlivňuje náš každodenní život?
Inflace není jen abstraktní ekonomický pojem, má konkrétní dopady na život každého z nás.
Vliv na úspory a investice
Inflace je takový zloděj vašich úspor. Pokud máte peníze uložené na účtu s úrokovou sazbou nižší, než je míra inflace, vaše úspory reálně ztrácejí hodnotu, i když nominálně rostou.
Př.: Pokud máte na účtě 100 000 Kč s ročním úrokem 1 % a inflace je 5 %, za rok budete mít sice 101 000 Kč, ale jejich reálná kupní síla bude odpovídat jen 96 140 Kč.
Proto se doporučuje vybírat finanční produkty, které mají vyšší výnos než průměrná dlouhodobá inflace, třeba investiční fondy, akcie, nemovitosti. Ale pozor, vyšší výnos znamená i vyšší riziko. Žádná investice není stoprocentně bezpečná.
Dopad na mzdy a životní úroveň
Když rostou ceny, ale mzdy ne, reálná hodnota vašeho příjmu klesá a vy si logicky můžete dovolit méně než dříve. Proto je důležité, aby mzdy rostly alespoň stejně rychle jako inflace, v ideálním případě ještě rychleji, aby se zvyšovala životní úroveň.
Nejvíce bývají inflací postiženi lidé s fixními příjmy, jako jsou důchodci nebo lidé s dlouhodobými pracovními smlouvami bez valorizace. Naopak dlužníci mohou z inflace těžit, protože splácejí své dluhy penězi, které mají nižší reálnou hodnotu.
Jak se před inflací chránit?
Nejhorší, co můžete udělat, je nechat všechny své úspory na běžném účtu nebo doma v hotovosti. Nespoléhejte se jen na jeden zdroj příjmů. Hledejte investiční příležitosti, které nabízejí výnos převyšující míru inflace. Může jít o:
- Akciové fondy pro dlouhodobé investice,
- nemovitosti nebo realitní fondy,
- dluhopisy (zejména ty, které jsou vázané na inflaci),
- komodity jako zlato, které si tradičně zachovávají hodnotu.
Stáhněte si e-book o tom, jak začít investovat:
📘 Získejte náš e-book: Jak začít investovat
Investování nemusí být jen pro experty nebo milionáře. Tento e-book vám otevře dveře do světa chytrého investování – jednoduše, prakticky a bez zbytečných omáček. Ideální start pro každého, kdo chce mít své finance pod kontrolou.
📥 Stáhnout e-bookKdo reguluje inflaci?
O udržení inflace v přiměřených mezích se stará především centrální banka, v Česku je to Česká národní banka (ČNB). Ta má za úkol udržovat cenovou stabilitu, což v praxi znamená cílit na inflaci kolem 2 %.
Hlavním nástrojem ČNB jsou úrokové sazby:
- Když inflace roste příliš rychle, ČNB zvýší úrokové sazby, což zdraží úvěry a omezí spotřebu i investice.
- Když je inflace příliš nízká nebo hrozí deflace, ČNB sníží úrokové sazby, aby podpořila ekonomickou aktivitu.
ČNB může také ovlivňovat množství peněz v ekonomice prostřednictvím operací na finančních trzích nebo změn povinných minimálních rezerv bank.
Svůj díl odpovědnosti má i vláda, která může inflaci ovlivňovat svou fiskální politikou – výší daní, státními výdaji nebo regulacemi v určitých odvětvích.
Inflace v České republice
Za komunismu byla inflace nízká, protože ceny byly pod kontrolou státu. Jenže v praxi to znamenalo spíš nedostatek zboží než stabilitu.
Po roce 1989 přišel zlom. Tržní reformy přinesly růst cen a v roce 1991 inflace vyskočila přes 56 %. V devadesátkách se inflace postupně zpomalovala, jak jsme se přibližovali evropským standardům a ekonomika se stabilizovala.
Po většinu období od roku 2000 byla inflace v České republice relativně nízká a stabilní, pohybovala se většinou kolem 2–3 % ročně. Výjimkou byla například globální finanční krize v roce 2008, kdy inflace krátkodobě vzrostla nad 6 %.
Výrazný nárůst inflace jsme zaznamenali v letech 2021–2023, kdy se inflace dostala až nad 15 %. Tento nárůst byl způsoben pandemií COVID-19, energetickou krizí vyvolanou válkou na Ukrajině a uvolněnou měnovou politikou.
Aktuálně se inflace v Čr pomalu vrací k normálu, ale stále zůstává nad dlouhodobým průměrem. Pro aktuální míru inflace navštivte webové stránky České národní banky nebo Českého statistického úřadu.
Mezinárodní srovnání
Inflace v Česku bývá podobná jako v okolních zemích střední Evropy. Někdy je vyšší než v eurozóně, což souvisí s rychlejším růstem a změnami v ekonomice.
Třeba v roce 2022 jsme měli jednu z nejvyšších inflací v EU, zatímco eurozóna na tom byla líp. Důvody jsou různé: energetická závislost, kurzová politika, přenos cen ze zahraničí a tak dále.
Často kladené dotazy
Co je příčinou inflace?
Inflaci způsobuje zvýšená poptávka po zboží, růst nákladů na výrobu a nadměrné množství peněz v oběhu.
Co znamená inflace 2 %?
Ceny zboží a služeb v průměru vzrostly o 2 % oproti předchozímu roku. Např. nákup za 1000 Kč dnes stojí 1020 Kč.
Jaká je dnes inflace?
Aktuální inflace se pravidelně měří pomocí CPI. Přesnou hodnotu najdete na webu České národní banky nebo ČSÚ.
Proč vzrostla inflace?
Inflace vzrostla kvůli pandemii, válce na Ukrajině, zdražení energií a volnější měnové politice.
Jak se vypočítá inflace?
Pomocí indexu spotřebitelských cen (CPI), který sleduje změny cen běžného spotřebního koše oproti předchozímu období.
Proč je inflace dobrá?
Mírná inflace (kolem 2 %) je zdravá – motivuje k utrácení a investicím, podporuje ekonomický růst.
Kdy byla nejvyšší inflace v ČR?
Nejvyšší inflace v novodobé historii Čr byla v roce 1991, a to přes 56 %. Výrazný nárůst byl také v letech 2021–2023, kdy přesáhla 15 %.
Kde je největší inflace?
Nejvyšší inflace bývá v zemích s nestabilní ekonomikou nebo v krizi (Venezuela, Argentina). V roce 2022 patřilo v rámci EU mezi nejhorší i Česko.
Kdo může za inflaci?
Inflaci ovlivňuje centrální banka, vláda, ale i vnější šoky jako války, pandemie, ceny energií či nedostatek surovin.
Kam uložit peníze před inflací?
Do investic s vyšším výnosem než inflace: akciové fondy, nemovitosti, dluhopisy vázané na inflaci, zlato a komodity.
Čím je způsobena inflace?
Inflace může být poptávková (lidé chtějí víc, než je k dispozici), nákladová (rostou náklady výrobcům) a monetární (přebytek peněz v oběhu).
Jaký je rozdíl mezi inflací a deflací?
Inflace = růst cen (peníze ztrácejí hodnotu). Deflace = pokles cen (lidé odkládají nákupy, ekonomika zpomaluje).
Co znamená deflace?
Deflace je dlouhodobý pokles cen, který může brzdit ekonomiku, protože lidé méně utrácejí a firmy omezují výrobu.
Zdroje
ČNB. Co to je inflace? [online] Česká národní banka. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Co-to-je-inflace/
ČSÚ. Inflace – spotřebitelské ceny. [online] Dostupné z: https://csu.gov.cz/inflace-spotrebitelske-ceny?pocet=10&start=0&podskupiny=012&razeni=-datumVydani
MICHL, Aleš. Peníze a inflace: ztracená kointegrace. Politická ekonomie, 2019, 67.4: 385-405.
ŘEZNÍČKOVÁ, Klára. Peníze a inflace. 2013. PhD Thesis. AMBIS vysoká škola, as.
ŠANDERA, Lukáš. Společenské důsledky inflace. 2023.
